Informovali jsme o rozsáhlém úhynu ryb na vodní ploše nacházející se na Havraním ostrově, která je součástí revíru Labe 8 (441 024). Aktuálně hovoříme až o několika tisících kilogramech uhynulých ryb, to vlivem kyslíkového deficitu, ke kterému došlo shodou více faktorů. Druhová struktura uhynulých ryb je velice pestrá, včetně velikostních kategorií, to až po trofejní kusy, zatím se podařilo sebrat dle odhadů kolegů z MO Litoměřice cca 4000-5000 kg uhynulých ryb, sanace bude pokračovat i zítra. Je třeba zmínit, že vodní plocha není ze strany Severočeského územního svazu cíleně zarybňována, rybí obsádka je závislá především na rybách, které se do vodní plochy dostanou při zvýšené hladině řeky Labe.
Nyní si řekněme, co stalo. Při vyšší teplotě klesá ve vodě rozpustnost kyslíku, velký vliv má rovněž tlak, k čemuž se jako v tomto případě přidal i další problém, a tím jsou sinice. Při prudkém ochlazení, které je často spojeno s deštěm sinice klesají ke dnu a spotřebovávají kyslík. V podstatě se může stát, že během i pouhých několika hodin je množství kyslíku ve vodě na kritických hodnotách pro ryby i další živočichy (nejčastěji je situace nejhorší před rozbřeskem).
Problémům vždy nelze předcházet, na některých nádržích pomáhají různé přístroje na okysličování vody, ty se užívají především na chovných nádržích, kde bývá zpravidla i vyšší objem ryb. K úhynu v podstatě může dojít i pouze v některých úsecích vodních ploch, např. mělčích zátokách, kde množství kyslíku výrazně poklesne, před několika týdny jsme takto zaznamenali např. úhyn části mladší generace okounovitých ryb (okoun, candát) na ÚN Nechranice.
MO Litoměřice jsou svěřeny stovky hektarů vodních ploch, z toho mohou být více ohroženy v případě souhry okolností minimálně desítky hektarů, ale i např. Žernosecké jezero, které má samo o sobě přes 100 ha, to i přes jeho propojení s Labem díky kanálu. Účinnost přístrojů na okysličení vody bývá různá, nejčastěji od stovek metrů čtverečných po hektar, záleží samozřejmě i na hloubce a tedy celkovém objemu vody. Masivní prevence na takové rozloze revírů je z technických, finančních, ale i personálních důvodů v současnosti nerealizovatelná. I pokud by se podařilo nakoupit dostatečné množství přístrojů, které by snižovaly pravděpodobnost problémů na oněch alespoň desítkách hektarů vodních ploch, a to pouze na Litoměřicku, je dále třeba řešit jejich provoz a zabezpečení před vandalismem či krádežemi. Na řadě míst u vodních ploch není k dispozici přívod elektrické energie (tedy nutno řešit s pomocí např. centrál a zabezpečit i ty proti krádežím, včetně krádeží PHM). V masivním měřítku nejsou plošně tato opatření tak, aby byla opravdu efektivní, realizovatelná, aniž by se to velice významně nepromítlo do cen povolenek, jednalo by se o obrovské finanční prostředky nejen na pořízení vybavení, ale zároveň i chod, zabezpečení apod. To zvláště pokud by se podobná opatření měla realizovat na všech vodních plochách, které jsou v teplejších oblastech a zároveň ohroženější z hlediska jejich hloubky, zanesení, členitosti apod.
Situace je zvláště pro nás rybáře při pohledu na množství ryb i jejich druhové zastoupení a velikostní kategorie, včetně ryb trofejních, opravdu bolestivá. Přesto je třeba zachovávat určitou racionalitu a pokud možno nenechat se unášet emocemi. Každý by se měl snažit nejdříve zjišťovat co nejvíce fakta a vnímat realitu, následně opravdu důkladně přemýšlet, až poté se případně vyjadřovat. Mnoho komentářů k problematice podobných úhynů je zvláště na sociálních sítích mimo mísu, často plné snahy hledat viníky za každou cenu (ač přírodě vždy neporučíme), případně velice zjednodušeného vnímání reality.
Bohužel při souhře některých faktorů nelze škodám zabránit, za určitých okolností prostě ani technika nepomůže. Mimořádné výkyvy počasí se stávají v posledních letech již bohužel poměrně normou, ale není v našich silách ani možnostech vždy problémům zabránit, příroda je mnohdy rychlá a neúprosná. Jak bylo zmíněno, stačí občas několik hodin, a situace se z běžné stane zcela kritickou.
Děkujeme zároveň všem, kteří se snaží i nyní situaci řešit, pomáhají s odklízením padlých ryb, případně se v případě zjištění snažili co nejvíce ryb zachránit, ať již se jedná o rybáře, hasiče, případně další dobrovolníky.
