Projekt Losos

Projekt navrácení lososa do Labe a jeho přítoků na českém území

Na počátku byl ČRS, Severočeský územní svaz, který ve spolupráci s Anglerverband Dresden navázal na program Lachs 2000 vytvořený v SRN a připojil se v roce 1998 k tomuto programu a jeho cíli využít zlepšení kvality vody v řece Labi a vrátit do Labe a jeho přítoků lososa obecného. V téže sezóně bylo také vysazeno prvních 10 000 kusů plůdku lososa do řeky Kamenice. Od roku 1999 byl repatriační program finančně podporován z programu Péče o krajinu a v letech 2011 až 2015 z OP Životní prostředí MŽP a množství vysazovaného plůdku bylo velmi výrazně vyšší, ročně 200 až 300 000 ks.

Původ plůdku je na líhni v německém Langburkersdorfu, ale tam jsou k inkubaci a pozdějšímu chovu jikry a mlíčí lososa dováženy ze Švédska nebo v posledních letech i z Dánska. V počátcích projektu byly využívány pro odchov jiker lososa od stádia očních bodů také líhně místních organizací ČRS v Děčíně, Jablonci n. N. a Postoloprtech, ale od toho bylo později zcela upuštěno z důvodu rizika vysokých ztrát.

Po větší část projektu byly dospělé ryby pro umělý výtěr loveny v řece Lagan u města Laholm, kde se nachází lososí líheň a odchovna energetické společnosti Sydkraft kompenzující poškození životního prostředí a možnost migrace lososa na historická trdliště. Pouze v posledních letech (po parazitaci ryb v Laganu) byly využiti dospělí lososi z řek Göta älve a Ätran, ovšem vždy z jihozápadního pobřeží Švédska, a to s cílem zachování genetické příbuznosti. V roce 2016 byl plůdek německými kolegy zakoupen v Dánsku a losos pochází z řeky Skjern.

Plůdek lososa byl v průběhu projektu vysazován do Ještědského potoka v povodí Ploučnice, Libockého potoka v povodí Ohře a zejména do Kamenice a jejího přítoku Chřibské Kamenice. Byly využity i další přítoky uvedených lokalit pro vysazování, ale z důvodu špatných výsledků jen dočasně. Povodí Ploučnice bylo v projektu využíváno do roku 2015, kdy po vyhodnocení dosavadní absence migrace dospělého lososa do této řeky a vysokých ztrátách na poproudově migrujících smoltech v turbinách malých vodních elektráren (mezi Starým Šachovem až Děčínem) bylo od vysazování plůdku do Ještědského potoka u Stráže pod Ralskem zcela ustoupeno.

Vysazování plůdku lososa obecného (Salmo salar)

V OBDOBÍ 1998 AŽ 2019 BYLO VYSAZENO CELKEM 3 933 000 KS PLŮDKU LOSOSA.

NP České Švýcarsko zakupoval pro podzimní vysazování na Kamenici také půlroční lososy u stejného dodavatele. Nadstandardní zarybnění touto kategorií představuje vysazení více než 100 000 ks.

Mimo to se ještě nepravidelně využívá ve spolupráci NP a jeho partnerů inkubace plůdku lososa v inkubačních boxech, které se umisťují přímo do řeky. Výhodou je domovské prostředí od nejútlejšího věku a nejlepší adaptace na prostředí řeky. Nevýhodou je značné nebezpečí vysokých ztrát v průbehu inkubace vlivem zanesení boxů písečnými sedimenty, které se v řece přemisťují intenzivně zejména při vysokých průtocích po jarním tání sněhu a ledu.

K toužebně očekávanému návratu dospělých lososů z moře do toků v české části povodí Labe došlo na podzim roku 2002. Kontrolní odlov pomocí bateriového a motorového elektrického agregátu byl uskutečněn 31. 10. 2002 na území Národního parku České Švýcarsko, který vznikl v roce 2000 a následně se do úsilí o navrácení lososa aktivně zapojil výpomocí u projektu ČRS, později i zajišťováním dalších finančních prostředků, vlastním vysazováním půlročních lososů a také projektem inkubace jiker lososa přímo v řece Kamenici.

Údaje o lososech obecných ulovených při kontrolním odlovu 31. 10. 2002 na dolním toku Kamenice: samice 865 mm/ 3.750 g, samec 703 mm/ 2.400 g, samec 726 mm/ 3.150 g, samec 770 mm/ 3.450 g, všechny ryby byly ve věkové kategorii 3+. Z údajů je zřejmý rychlý růst ryb v potravních teritoriích v Atlantiku, v oblasti Grónska. Z lokalit na našem území migrují lososi ve stádiu smoltů ve velikosti asi 15 až 20 cm, ve věku 1 -2 roky. Za další 1 - 2 roky se již mohou vracet jako dospělé ryby ve velikosti obvykle 70 až 100 cm a hmotnosti 2 až 8 kg. Migrují přitom na vzdálenost až 4 000 km v jednom směru.

V letech 2003 až 2018 byli lososi v řece Kamenici pravidelně zaznamenáváni v migračním a reprodukčním období říjen – prosinec v množství několika až max. asi dvou desítek jedinců. V úseku mezi Hřenskem a jezem v Edmundově soutěsce si lososi vytváří trdliště a mohou být za příznivých podmínek dobře monitorováni. Počet lososů migrujících do Kamenice byl do určité míry limitován bariérou u soutoku řek ve Hřensku, která byla odstraněna a nahrazena rybím přechodem v roce 2014. V posledních letech počet dospělých lososů zaznamenaných ročně v Kamenici stagnuje a nepřesahuje zpravidla ani 10 jedinců, což je partnery participujícími na projektech navrácení lososa v ČR i Sasku vnímáno spíše negativně, protože nezvyšováním počtu reprodukce schopných lososů na našem území není naplňován cíl stabilizace populace. Prakticky totožný vývoj je i v Sasku (potok Lachsbach a jeho přítoky). V řece Ohři byl zaznamenán výskyt dospělého lososa v roce 2004 v Doksanech a 2013 v Terezíně, v Ploučnici zaznamenán dosud nebyl. V Labi byl losos uloven několikrát na udici  a také při odlovu el. agregátem pro jiné účely (monitoring inchytocenózy, odlov vzorků ryb pro vyšetření apod.). Poslední známý úlovek je z podzimu 2018 (říjen), kdy byl uloven losos (samice) velikosti 87 cm, a to ve Hřensku na rotační třpytku.

Podmínky pro sledování lososa v Labi jsou však velmi omezené a lze jen spekulovat, v jakých počtech se v řece nachází. Je však zřejmé a ověřené sledováním na dolním Labi (u Hamburgu), že zatímco na jezu Geesthacht jsou v rybím přechodu zaznamenány desítky dospělých lososů (cca 70 až 100 ks / rok), do přítoků Labe v Sasku a v ČR migruje k reprodukci již jen část (asi 1/5) z těchto jedinců. Bylo zjištěno, že už v dolním Labi jsou lososi ve většině pohlavně zralí a připraveni k rozmnožování, které pravděpodobně probíhá často přímo v řece Labi daleko od hranice SRN a ČR. K negativním vlivům působícím na počet lososů patří i predační vliv kormorána velkého v deltě Labe, a to zejména v době adaptace smoltů na mořskou vodu. Mezi dlouhodobé vlivy způsobující ztráty patří onemocnění a genetické změny spojované s farmovými lososy unikajícími z komerčních chovných zařízení, lov do sítí, oceánské změny proudění, zvýšení teploty vody vlivem globálního oteplování, predace rybožravými predátory v celém životním cyklu a celém areálu výskytu. Rovněž na řece Kamenici bylo několikrát zaznamenáno požrání lososa vydrou říční, což je obzvláště smutné, jestliže jde o samici lososa, která se nestačila vytřít a přes veškeré úsilí a při tak malém počtu navracejících se jedinců nesplnila svou misi, aby mohla vzniknout nová generace.

Dospělé lososi lze nejčastěji nalézt na zřetelných trdlištích, která jsou rozpoznatelná právě aktivitou ryb na malém prostoru a očištěním dnového substrátu od kalu. Vznikne tak místo pro výtěr zpravidla oválného tvaru, délky asi 2-3 m a šířky asi 1-2 m. Samice na tomto trdlišti připraví mocnými pohyby ocasu a ocasní ploutve jamku asi 20-30 cm hlubokou, do níž při samotném výtěru ukládá jikry a samec je zároveň oplodňuje vypouštěným mlíčím při vzájemném tělesném kontaktu, kterým jsou jikry z břišní dutiny samice vytlačovány. Typické je široké rozevření čelistí lososů při tomto aktu. Po výtěru samice jikry zahrabává štěrkovým substrátem dna znovu pohybem ocasu, při kterém je současně obrácena na bok, obdobně jako lze běžně vidět při stejné aktivitě i pstruhy obecné.

Bohužel právě přípravou míst k uložení jiker dochází k závažným poraněním samic lososů. U samců k němu dochází agresivním chováním vůči soupeřům o samici a odháněním i potenciálních soků z řad mladých lososů (někteří nikdy nemigrují do moře) nebo i pstruhů. Mimo to lososi přijdou k zranění při překonávání překážek při migraci. Poškození kůže je téměř jistou příčinou následné infekce, ke které dochází velmi rychle a ryby zřetelně zaplísňují. Podle toho jsou dobře identifikovatelní jedinci a lze např. určit, zda se v případě výskytu ryb na více místech jedná o různé jedince nebo stejné ryby, které se jen v průběhu dne případně přemisťují v toku na vzdálenost obvykle několika set metrů. Na našich výtěrových lokalitách se losos zdržuje poměrně krátce, zpravidla jen týden až několik týdnů. Jen výjimečně se objeví dospělý losos už v létě a zdržuje se pak na našem území dlouhodobě, což bylo běžné a četné v historii, včetně jarních tahů. Naprostá většina lososů po výtěru či alespoň pobytu v dospělosti v našich řekách uhyne, protože nejsou schopni přežít poškození zdravotního stavu se současným vyčerpáním energie a živin po dlouhodobém nepřijímání potravy při migraci z oceánu a po několik týdnů v řekách (pro zajímavost dospělý losos dokáže překonat za den 30 až 40 km i proti proudu). Uhynulé ryby nacházíme nezřídka v řece Kamenici anebo hynou později v Labi. 

Bohužel z důvodu víceméně nefunkčních rybích přechodů (stavbám pro migraci přes jezy) v národním parku České Švýcarsko se dospělí lososi mohou dostat jen k prvnímu jezu v Edmundově soutěsce. Rybí přechody jsou dlouhodobě bez průtoku vody, aby mohl být zajištěn provoz turistických pramic. Velké a těžké pramice jsou navíc obsluhovány bidlováním, kterým se poměrně znatelně kalí voda, což jednak zhoršuje podmínky pro vizuální sledování ryb v dolním úseku, ale také následná sedimentace kalu může ovlivnit jikry v počátku jejich vývoje po výtěru. Uvedené rybí přechody nejsou ani v době průtoku vody dobře průchodné a přechod v Divoké soutěsce byl navíc zásadně poničen povodní. Vlivem toho se lososi při hledání pozic pro vybudování trdliště nemohou dostat do vyšších poloh Kamenice, např. k Dolskému mlýnu nedaleko Jetřichovic nebo do Chřibské Kamenice u Srbské Kamenice, Všemil a Jetřichovic. Právě Chřibská Kamenice je významnou lokalitou pro odchov lososa do stádia smolta (období přípravy na slanou vodu v moři s fyziologickým změnami organismu doprovázenými zřetelnými změnami exteriéru ryb přechodem na stříbřité zbarvení). Podmínky potoka velmi vyhovují plůdku a strdlicím až do období smoltifikace a lososi v této lokalitě dobře přežívají a prosperují, což bylo průběžně potvrzováno monitoringem jejich výskytu a vývoje, včetně měření tělesných parametrů a kontrolou zdravotního a kondičního stavu a sledováním poměrů ve společesnstvu ryb. To kromě pstruha obecného v Chřibské Kamenici má charakteristickou vysokou početnost vranky obecné. Ani po mnoha letech úsilí napravit nevyhovující stav migračních možností pro dospělé lososy přes bariéry (jezy v Edmundově a Divoké soutěsce) Kamenicí k Chřibské Kamenici se to nepodařilo, což je velká škoda, protože vidět velké ryby v malém potoce je úžasný zážitek nám známý jen z jiných zemí (Švédsko, Dánsko, Skotsko) a v menším toku by bylo možné opět lépe ryby sledovat i zaznamenat. Uvažován byl záměr na místech jezů vybudovat několik menších stupňů a rozčlenit výškový rozdíl na menší výšky, které by byl losos schopen překonat. Obzvláště v případě cestičky v těsné blízkosti řeky Kamenice v soutěskách by bylo skvělým zážitkem vidět v těsné blízkosti velké lososy jak mohutnými skoky stupně překonávají. Snad se v blízké budoucnosti najdou finanční prostředky na realizaci uvedeného záměru a projekt navracení lososa získá další rozměry a bude efektivnější.

CO SE NEPODAŘILO

V projektu: Dosáhnout takového počtu vracejících se dospělých lososů, aby populace tohoto druhu mohla být na území ČR stabilní a mohla v dohledné době již existovat bez umělého vysazování juvenilních stádií.

Mimo projekt: • Vytvořit migrační podmínky pro lososa na řece Kamenici přes území NP České Švýcarsko. • Zlepšit možnosti migrace přes jez Střekov na Labi (nedostatečně funkční rybí přechod). • Migračně zprůchodnit celý úsek Ohře od Labe až k VD Nechranice. • Zapojit v širším rozsahu vědecké instituce do sledování individuální migrace lososa (smolta) např. telemetrickou metodou (vysílačka v břišní dutině ryby a její sledování na dálku) – nově by však Výzkumný ústav vodohospodářský TGM měl toto sledování zajistit. • Zajistit kontinuální sledování dospělých lososů automatickým systémem (software, video) – nově byly instalovány sledovací zařízení na Kamenici, Labi a Ohři a tento úkol také řeší odborná skupina VÚV TGM. • Najít nové významné partnery pro spolufinancování nákladů na navrácení lososa – po výrazném snížení množství vysazovaného plůdku hradí náklady pouze ČRS (asi 150 000 Kč / rok).

CO SE PODAŘILO (pozitivní efekty a dílčí úspěchy)

• Byla potvrzena hypotéza, že vysazováním plůdku lososa lze dosáhnout toho, že se tento druh ryby v rámci svého životního cyklu a po migracích na tisíce kilometrů řekami a oceánem vrátí jako dospělá ryba na místo vysazení na území ČR k přirozené reprodukci!

• Losos obecný (atlantský) od roku 2002 pravidelně migruje Labem do řeky Kamenice a je tam sledován na trdlištích, která si vytváří k přirozenému rozmnožování. • Zkušebně byla v roce 2011 ověřena možnost umělého výtěru lososa (na Kamenici) a následná místní inkubace a odchov plůdku (líheň Bělá, ČRS MO Děčín). • V letech 1995 až 2015 se podařilo zajistit zásadní podíl financí pro realizaci repatriačních projektů z prostředků ČR a EU.

• V souvislosti s lososem se podařilo prosadit stavby rybích přechodů na vodních tocích (Kamenice, Ploučnice, Ohře, Labe) a dále částečně omezit negativní vlivy a rozsah staveb na uvedených vodních tocích.

• Prohloubit mezinárodní spolupráci ČRS a partnerů v SRN, zejména s rybářským spolkem v Drážďanech a Sasku, ale i s Ministerstvem ŽP pro Sasko.

• Aktivně a efektivně spolupracovat se složkami OP, především MŽP, SFŽP, AOPK, Správou NP České Švýcarsko. Dále dlouhodobě a s velmi cennými efekty spolupracovat s podnikem Povodí Ohře, s. p.

• Prezentovat činnost ČRS a jeho přínos pro celospolečenské zájmy a hodnoty.

• Aktivovat zájem veřejnosti o lososa jako výjimečný živočišný druh, a to jak veřejnosti odborné, tak i laické.

Aktuální plán ČRS, z. s., Severočeského ÚS

Vytvářet vlastní finanční fond s objemem prostředků asi 150 tis. Kč na rok a vysazovat ročně 30 000 ks plůdku lososa do Chřibské Kamenice a 10 000 ks do Libockého potoka (Ohře). Sledovat vývoj strdlic a smoltů a také migrace dospělých lososů, zejména na Kamenici. Dále aktivně spolupracovat zejména s kolegy v NP České Švýcarsko a s německými kolegy, ale i s dalšími partnery nebo novými zájemci o spolupráci, případně i o finanční podporu. V průběhu vývoje lososa v přirozeném prostředí vyjma monitorovacích odlovů v referenčních úsecích jinak do populace nezasahovat a rovněž nijak uměle neovlivňovat přirozenou reprodukci. Chránit v rámci svých možností přirozené prostředí lososa a dále usilovat o zlepšení jeho migračních možností a zároveň i dalších druhů ryb. 

17.04.2019, Český rybářský svaz
Otto František Babler
Toužíš po myšlence? Buď tichý a trpělivý rybář.