Do revírů Severočeského územního svazu bylo v minulém roce distribuováno přes 697 tisíc kusů ryb, to představuje cca 435 tisíc kilogramů, jednalo se o ryby v hodnotě cca 40 mil. Kč. Náklady na distribuce jsou největší nákladovou položkou našeho územního svazu.
U některých druhů se zarybňovací plány podařilo i výrazněji překročit (např. štika, bílá ryba + okoun), u jiných se snažíme plány dlouhodobě nepřekračovat (např. kapr). U několika druhů se ovšem tolik nedařilo, nejvýrazněji u lipana (v předchozích letech zarybňovací plány u tohoto druhu ale naopak i výrazně překračovány).
KAPR
V minulém roce do našich revírů distribuováno téměř 365 tis. kg kapra, to představuje přes 230 tis. kusů této ryby. Pokračujeme v dlouhodobě nastaveném trendu, kdy jsme oproti dřívějším rokům cca o 10% snížili vysazované kusové množství, spolu s tím ovšem nadále zvyšujeme průměrnou váhu distribuovaných ryb, takže celkové váhové objemy zůstávají podobné.
Při distribucích je rovněž přihlíženo k charakteru a úživnosti revírů, to s ohledem na velikostní kategorie a množství vysazovaných ryb. Stále větší důraz je v posledních letech kladen také na atraktivitu ryb, mezi chovanými, a následně distribuovanými kapry se tak často najde řada opravdových krasavců (stavba těla, rozložení šupin apod.).
LÍN
Do revírů Severočeského územního svazu distribuováno 10 tisíc kilogramů lína, to představuje přes 29 tis. kusů ryb o průměrné váze 0,34 kg/ks, tedy již opravdu krásné ryby, primárně v tržní velikosti. Oproti předchozímu roku se jedná o nárůst o 1000 kg.
Severočeský ÚS zároveň již před několika lety stanovil omezení úlovku v případě lína na max. 4 ks/den (stejné pravidlo platí také pro okouna).
AMUR
Distribuováno bylo přes 26000 kg této ryby, tedy přes 13500 kusů o průměrné váze 1,92 kg/ks (amury vysazujeme do revírů již roky v podstatě pouze v tržních velikostech), došlo tak jak k určitému nárůstu vysazovaného kusového množství, tak především váhového objemu (oproti roku 2024 o cca 7000 kg).
Popularita amura se mezi rybáři postupně zvyšuje i s ohledem na jeho bojovnost, zvláště na některých našich revírech se tomuto druhu velice daří a rybáři se mohou setkat i se vskutku trofejními kusy, oceňován je také pro jeho kulinářské využití. Zároveň se jedná o poměrně odolný druh, který nepodléhá některým nemocem, které mohou trápit jiné druhy kaprovitých ryb.
CANDÁT
Do revírů Severočeského územního svazu se podařilo v minulém roce distribuovat přes 121600 ks candáta, na většině revírů tak byly zarybňovací plány splněny, případně i překročeny, to díky skutečnosti, že se na podzim podařilo zajistit určité množství především dvouleté ryby.
Přesto se v několika MO s ohledem na vzdálené distribuční trasy plány splnit nepodařilo, revíry těchto MO budou prioritně tímto druhem zarybněny v letošním roce. Jedná se ovšem o čísla obecně výrazně lepší než v roce předchozím, kdy se ohledně candáta velice výrazně nedařilo.
V případě candáta bývá řada proměnných, tento druh je velice náročný na prostředí, a jeho umělý výtěr je takřka nereálný. Z tohoto důvodu je dlouhodobě poptávka mnohem vyšší než nabídka, s tomu odpovídající cenou. Při souhře okolností pak přicházejí roky, kdy se prostě nedaří. Pokud to jinak jde, snažíme se zarybňovací plány u tohoto druhu i výrazně překračovat.
S ohledem na situaci kolem dostupnosti ročka a starších ročníků candáta, máme v úmyslu více distribuovat také tzv. rychleného candáta, tedy i menší rybky, které jsou distribuovány v období, kdy je v revírech nejvíce potravy. Distribuce této velikosti dle zkušeností některých našich MO má v dalších letech i s ohledem na úlovky lepší výsledky, než distribuce starších populačních ročníků.
Některé naše MO se rovněž snaží o podporu populací této ryby v revírech i chovných nádrží, to s pomocí umisťování umělých hnízd, zvláště aktivní je v tomto směru např. MO Litoměřice, a další MO se postupně přidávají.
V letošním roce došlo v případě candáta ke dvěma změnám v pravidlech na revírech Severočeského ÚS. První je omezení počtu ponechaných candátů a štik nebo jejich kombinace na max. 20 ks/povolenka. Druhou změnou je sjednocení lovné míry na labských revírech na 50 cm. I s podporou candáta rovněž souvisí změna, která proběhla již v minulém roce, a to je hájení bílé ryby v době jejího tření. Protože bez dostatku potravy, nemůže být ani dostatek dravců.
ŠTIKA
V minulém roce se podařilo distribuovat do našich revírů přes 310 tis. kusů štiky, z toho 290 tis. ve velikosti rychlené štiky, dalších cca 21 tis. kusů ve vyšších váhových kategoriích (přes 6300 kg). Část těchto ryb samozřejmě pocházela také z našeho rybochovného zařízení v Chabařovicích, kde se na jaře na výtěr těchto zubatých krasavic zaměřujeme. Zarybňovací plány tak byly v případě tohoto druhu překročeny cca o 33%, zároveň ještě vidíme pro další roky prostor pro navýšení vyšší váhové kategorie o cca 1000-2000 kg ročně.
Štika je naší nejrychleji rostoucí rybou, ve vhodných podmínkách může již v prvním roce života přesáhnout délku 50 cm (záleží především na úživnosti). V případě tohoto druhu, který se chová teritoriálně, a rozhodně mu není cizí kanibalismus (to již od velikosti několika cm), je třeba dbát na správné vysazení, ideálně roznést/rozvést na co nejvíce vhodných míst v revíru, aby se nebezpečí kanibalismu, případně predačního tlaku obecně, co nejvíce snižovalo. I z menšího množství vhodně vysazených rychlených štik pak může být mnohem více užitku a radosti pro rybáře, než z většího množství klidně i větších, vysazených nevhodně pouze na jedno místo.
Občas slyšíme požadavek na horní míru štiky, k tomu je ovšem nutno podotknout, že dané opatření by ve výsledku mohlo s ohledem na specifika štik naopak spíše vést k jejich menší populaci v revírech. Z prosté logiky a charakteristického chování toto druhu, čím větší štika, tím větší teritorium, a s tím i tlak na potírání menších jedinců stejného druhu (kanibalismus). Zároveň větší a zkušené ryby je o to složitější ulovit, takže četnost úlovků by se při daném opatření a predačním tlaku ze strany velkých jedinců naopak snížila.
Na zvýšenou ochranu některých druhů dravých ryb ovšem nezapomínáme, i s ohledem na náročnost jejich chovu a vysokou hodnotu těchto ryb, zavedl Severočeský územní svaz od letošního roku na svých MP revírech omezení na maximálně 20 kusů štiky a candáta, nebo jejich kombinace, na povolenku.
Jasně si rovněž uvědomujeme, že populace dravců jsou významně závislé na populacích jejich potravy, v revírech nemůže být více dravců, než kolik dané vody uživí, i proto podporujeme populace dravců jak zvýšenými distribucemi tzv. bílé ryby, stejně jako její zvýšenou ochranou v době tření, kdy jsme od minulého roku přistupili k hájení bílé ryby v době tření, tedy v období od 16.3. do 31.5. K problematice tak přistupujeme komplexně. Další prezentované druhy budou následovat.
SUMEC
Distribuováno celkem 3262 ks sumce (všechny velikostní kategorie), zarybňovací plány byly u tohoto druhu splněny. Sumec je distribuován do vybraných, primárně velkých revírů, např. do Labe (tam sumec zároveň stejně jako další dravci pomáhá s tlumením invazivního hlaváče černoústého).
Sumec je naší největší původní dravou rybou, poměrně tajemnou, o které koluje asi nejvíce různých mýtů a polopravd. Na některých revírech je možné sice zaznamenat zvýšené množství mladších populačních ročníků této ryby, to je dáno primárně úživností (např. již zmíněný hlaváč), následně se je ovšem schopen sumec sám seberegulovat (kanibalismus), to samozřejmě za předpokladu širšího spektra velikostních kategorií.
Některé revíry v našem územním svazu dle fotografií úspěšných lovců skrývají opravdu krásné/trofejní jedince tohoto druhu.
LIPAN PODHORNÍ
Do revírů Severočeského ÚS bylo v minulém vysazno 5640 ks lipana, jedná se o druh, u kterého se tak dařilo zarybňovací plán plnit nejméně ze všech sledovaných druhů, pouze na cca 55%, oproti dřívějším rokům, kdy se je dařilo naopak i výrazně překračovat (v roce 2024 téměř 16000 kusů, v roce 2023 pak přes 17700 ks), letos se věříme bude dařit lépe.
Lipany distribuujeme primárně v květnu a červnu, tedy v době, kdy je již neohrožuje tlak ze strany tažné populace kormorána, ryby tak mají zároveň i více prostoru se ve vodách aklimatizovat, a lépe tak čelit tlaku predátorů.
PSTRUH OBECNÝ
V minulém roce distribuováno přes 18300 ks pstruha obecného, zarybňovací plány tak byly v případě tohoto druhu překročeny. Jedná se o cca 1350 ks více než v roce předchozím.
Počty vysazených ryb závisí především na možnostech produkce v našich MO, to i z toho důvodu, že do P toků považujeme za nežádoucí vysazování pstruhů z umělých chovů (např. Kolowrat), stejně jako dbáme na zvýšenou ochranu původních populací (např. pravidla na řece Ohři).
Struktura a rozložení P revírů a chovných toků, kde je možné potočáky chovat, a následně do revírů vysazovat, je v našem ÚS významně ovlivněna především podobou krajiny (např. důlní činnost), včetně pH podloží (např. Jizerské hory). Na produkci se negativně projevuje stále rostoucí predační tlak (z velké části ze strany predátorů, které stát přísně chrání, jako je třeba vydra), a vysychání některých toků.
Děkujeme všem srdcařům v našich MO, kteří se chovu potočáka věnují. Severočeský ÚS si uvědomuje komplikovanou situaci ohledně tohoto druhu, proto i rád MO proplácí veškerou produkci nad rámec zarybňovacích plánů, zároveň úhrady za odchované a do revírů vysazené pstruhy patří k nejvyšším v ČRS.
SIVEN AMERICKÝ
Podařilo se distribuovat přes 6000 ks sivena o průměrné váze 0,43 kg/ks, zarybňovací plán tak byl i u tohoto druhu překročen.
Siveny primárně vysazujeme do revírů, kde se s ohledem na pH (snáší vyšší kyselost vody) nedaří tolik jiným druhům lososovitých ryb. Typickým příkladem je oblast Jizerských hor s jejím žulovým podložím.
PSTRUH DUHOVÝ
Do revírů Severočeského územního svazu bylo v minulém roce distribuováno přes 41000 ks pstruha duhového o celkové váze přes 16500 kg a průměrné váze 0,40 kg/ks. Do vybraných P revírů distribuujeme tyto ryby v průběhu celé pstruhové sezóny (cca 1x měsíčně, případně dle dostupnosti a hydrometeorologických podmínek), stejně tak byly zarybňovací plány ve spolupráci se státní správou upraveny také u některých MP revírů, kam je rovněž několikrát ročně doplňován (vybrané části MP Ploučnice a MP Ohře).
Severočeský územní svaz si rovněž stanovil, do kterých P revírů je možné distribuovat pstruha duhového, a které slouží naopak primárně k rozvoji populací pstruha obecného. Stalo se již zároveň jakýmsi trendem, že tento druh stále více rybářů vnímá především jako rybu vhodnou pro kulinářské využití, naopak ulovené pstruhy obecné i díky tomu ve stále větší míře pouští. S tím souvisí i skutečnost, že jako Severočeský ÚS se rovněž snažíme dlouhodoběji vyhýbat vysazování nepůvodních linií pstruha obecného (např. Kolowrat do volných toků, to s ohledem na genetiku ryb), i proto považujeme pstruha duhového za vhodnější alternativu i pro ty rybáře, kteří si chtějí nejen zachytat, ale také mají rádi losovité ryby i na talíři. Pro zpestření dle dostupnosti vysazujeme do vybraných revírů i ryby až v trofejních velikostech.
ÚHOŘ
V minulém roce bylo do revírů Severočeského územního svazu (čistě z prostředků ÚS), distribuováno celkem 49000 ks odkrmeného úhořího monté, tedy větší vysazovaná kategorie této ryby, která má rovněž i větší šanci na přežití, to zvláště pokud se vysadí do vhodných míst s dostatkem úkrytů (kořeny, kamenné záhozy apod.). Jedná se v podstatě o stejné množství jako v předchozích letech.
Největší riziko pro tento druh aktuálně představují lopatky malých vodních elektráren, kde bohužel život úhoře často končí při poproudové migraci. Aktuální populační stavy úhoře se v Evropě odhadují pouze na cca 1% původních hodnot, a bez umělého vysazení by tato ryba z vod v ČR zřejmě zcela vymizela. Zároveň pro úhoře nejsou stanoveny zarybňovací plány, to i s ohledem na především v minulosti značné výkyvy cen tohoto druhu, který je nutné dovážet ze zahraničí (např. z Nizozemí nebo Francie) z důvodu překážek na tocích vytvořených člověkem, a tím pádem i takřka nemožnou migraci hlouběji do vnitrozemí.
Ceny do zákazu vývozu z EU šponovala až do závratných hodnot především poptávka zákazníků z JV Asie, kde mnozí věří na jeho afrodiziakální účinky, pozitivní vliv na potenci apod. Na zákaz někteří nenechavci reagovali pokusy o pašování, kterým se v řadě případů podařilo zabránit (např. v roce 2019 zadrženi na letišti v Praze cizinci snažící se propašovat do Asie cca 70 tis. ks úhoře, který by měl na tamním černém trhu v danou dobu hodnotu řádově minimálně milionů Kč).
BÍLÁ RYBA + OKOUN
Distribuováno 8100 kg okouna a bílé ryby (v poměru cca 25:75), zarybňovací plány se v případě těchto ryb snažíme dlouhodobě překračovat, což byl i případ minulého roku (oproti roku 2024 množství vyšší o cca 1700 kg), k dalšímu navýšení distribuovaných objemů by mělo dojít v letošním roce.
Již několik let v našem ÚS platí omezení úlovku okouna na max. 4 ks/den, minimální lovná míra 20 cm. Z dříve druhu vnímaného pouze jako plevelný se v posledních letech stal jeden z velice populárních druhů, který se stejně jako i jiné druhy dravých ryb snažíme ve zvýšené míře vysazovat i např. do Labe, kde pomáhá s regulací nepůvodního a invazivního hlaváče černoústého.
V případě bílé ryby jsme od minulého roku také přistoupili k větší ochraně vybraných druhů v době tření (cejn velký, cejnek malý, plotice obecná, perlín ostrobřichý, karas obecný, ouklej obecná, hrouzek obecný, slunka obecná, ježdík obecný), protože na populace bílé ryby jsou z velké části vázány i populace dravců.
RCHZ CHABAŘOVICE
Nedílnou součástí Severočeského územního svazu je rybochovné zařízení v Chabařovicích, které krom samotné produkce ryb, představuje také významné zázemí územního svazu pro naše zaměstnance, techniku a další vybavení. V minulém roce zde bylo vyprodukováno přes 30000 kg ryb. Většina z nich zamířila do revírů, ale není to samozřejmě pouze o větších rybách, rostou u nás také další generace (často opravdu krásné ryby), na které se rybáři teprve mohou těšit, případně také na jejich potomky.
Krom kaprů a amurů se v produkci zaměřujeme především na štiky, které na zařízení zároveň třeme. V případě dravců jsme ovšem byli nuceni opustit intenzivnější snahy o chov candáta, protože zvláště v létě se stále častěji potýkáme s nedostatkem vody, to je pro chov této velice náročné ryby silně limitující. V produkci ale nechybí ani líni, okouni a bílá ryba.
Zmínili jsme, že naše rybochovné zařízení v Chabařovicích je také významné zázemí pro naši techniku, je potěšující informovat, že díky investicím se nám podařilo navýšit přepravní kapacitu našich vozidel, stejně tak investujeme do lodí, bližší informace o pořízené technice v následujícím období budeme prezentovat.
Poděkování patří nejen zaměstnancům Severočeského územního svazu, ale také brigádníkům, bez kterých není možné se zvláště při výlovech obejít, především těm z MO Ústí nad Labem a MO Teplice, kteří již patří k páteři našich sil a tvoří velice dobrou partu. Poděkování patří také všem z ostatních MO, kteří se nebojí přiložit ruku k dílu a kolikrát jsou ochotni dorazit i z větší vzdálenosti.
Děkujeme zároveň všem členům, že nám zachováváte přízeň, všem rybářům přejeme v roce 2026 Petrův zdar a mnoho krásných úlovků! I v letošním roce se budou rybáři moci těšit na opravdu velké množství ryb, které posílí populace v našich revírech.
ZÁVĚR
Naší zásadní úlohou při zarybňování revírů je doplňování stavu hospodářsky významných druhů ryb. Ryby říční jsou spíše než na vysazování závislé na stavu prostředí, které vyžadují k rozmnožování, vyhledávání potravy a úkrytech. Těm věnujeme především zvýšenou ochranu (parma, podoustev a ostroretka celoročně hájeny na většině revírů, kde se v našem ÚS vyskytují), dlouhodobě bojujeme také proti snahám o vybudování staveb, které by významně poškodily jejich životní prostředí.
Z uvedených důvodů spíše než vysazování reofilních ryb nezřídka pochybné kvality je důležitější věnovat pozornost při péči o říční ryby ochraně jejich prostředí.
Významnou pomocí je podpora Ministerstva zemědělství ve formě dotace na mimoprodukční funkce rybářských revírů, jako částečná kompenzace škod způsobených kormorány, vydrou, volavkou apod., ze které lze zlepšovat stav zarybnění revírů, dle dostupnosti, například candátem, štikou, línem, okounem a bílou rybou.
