Jazykovědci odvozují původ názvu řeky Bíliny od základu bílý, běloskvoucí, ale v minulém století hrála tahle řeka všemi barvami s převládající nafialovělou.
Byl to podpis průmyslové výroby na březích. Rybám se tu nedařilo, byla to vlastně mrtvá řeka. I když místy přetrvávají problémy se znečištěním vody, přece jen se blýská na lepší časy.
Kdysi se s černým humorem říkalo, že podle převládající barvy v Bílině se dá usoudit, co se kde zrovna vyrábí. Tyhle doby už jsou pryč, jsou přísnější zákony a požadavky na čistotu vypouštěných vod. Ale stále ještě se ze sedimentů občas vyplaví škodliviny, občas dojde k úniku škodlivin ze současných průmyslových provozů, kterých je na březích Bíliny hodně – stejně jako lidských sídel.
I když se ví, odkud může škodlivina pocházet, je obtížné její původ prokázat – kauza s řekou Bečvou to ukázala jasně. Český rybářský svaz má ve správě tisíce kilometrů vodních toků, nelze to uhlídat a jakoby náhodou – k únikům dojde většinou v noci. Navíc některé látky se neprojeví v místě úniku, ale až později, v proudné vodě.
Rybáři se snaží o spolupráci s podniky i občany, Bílina už zdaleka není mrtvou řekou. Vypouštějí se do ní ryby a účastní se toho i děti, aby si uvědomily, že v řece je i ta jejich rybička a že se k řece mají chovat ohleduplně.
Rozhovor s mluvčím Severočeského územního svazu (audiozáznam) naleznete na webu Českého rozhlasu ZDE
